Tanec

6. prosince 2010 v 20:54 | Ewil |  Na téma...
.
Zdravím vás :)

přibyla nová rubrika "Na téma". Jelikož mě začaly bavit psát články na téma na blog.cz a nestačí mi týdenní lhůta a pořád bych něco dělala, rozhodla jsem se o malou změnu v přidání rubriky.
Jako první jsem si zvolila něco, co mi je hodně blízké a bez čeho bych nemohla být.
Tanec.

pro ty, kteří mají zájem, je více pod perexem :)



Sedím na pohovce zabalená do deky, o kolena opřený notebook a do uší mi hraje živá hudba. Poklepávám nohou do jejího rytmu, před očima se mi odehrává naprosto smyšlená sestava, nechávám pracovat myšlenky, nechávám pracovat to, co mi proudí v žilách. Ten pocit. Nedá se to popsat. Zavřu oči a nechám se pohltit. Nic víc. Jednotlivé tóny mi proudí žilami, tělem a vpíjí se do mě, jako bych byla jejich součástí. Jsem jejich součástí.

Tanec je odjakživa forma, kterou můžeme něco vyjadřovat. Cokoliv. Emoce. Smutek, touhu, vztek, bezmoc, radost. Tanec mi dává to, co potřebuju. Pocit plnosti. Toho, že v tu chvíli jsem to já. Bez masky, bez držení emocí. A všechno, co se ve mě odehrává, vkládám do pohybů, do výrazu, pohledu. Do gest rukama.
Možná jsem chtěla být profi. Možná jsem na to měla, to nevím, tohle nemůžu posoudit já. Fakt je, že mi tohle nevyšlo. Sice tahle myšlenka patří mezi ty bolavé, ale ne nadarmo se říká, že všechno zlé je pro něco dobré. A můžu říct, že to skutečně platí. Vidím to těch posledních pět let a nelituju ničeho.
Tanec je něco, co potřebuju k životu. Jenže nejen já, ale i vy. Spousta lidí říká "Já to neumím". Jenže něco je mluvit a něco je, snažit se. Znám jedince, kteří říkají, že tanec je pro slabochy. Troufnu si říct pravý opak. Je to dřina a tvrdý vzestup nahoru, který ale v cílové rovince stojí za to a pořád je, kam se rvát. Od toho to je. Pro radost z vítezství a touhu jít dál. Mít víc a chtít víc.
Tančit se začalo už v pravěku - no vážně. A co si myslíte, že byly ty poskoky nendrtálců kolem ohně? Zní to vtipně, možná se smějete, možná pokyvujete hlavou. Přesto si přiznejte - něco na tom bude. A ono taky je. Bylo to na oslavu, před boji, po něčí smrti. Nebo když se něco podařilo. V pozdějších a vyspělejších dobách už to všechno vypadalo trochu jinak. Přesto tanec proudí v žilách lidem dál.
Zkuste někdy jít a doopravdy se dívat. Na ulici, ve vlaku, autobuse nebo tramvaji. No vždyť kolik lidí má sluchátka na uších? Kolik se zvláštně usmívá, pokyvuje hlavou nebo prsty? Kolik se jich vlní do rytmu? Znám jednu holčinu, která je schopná tančit i v obchodním domě na svou oblíbenou písničku, která právě zní z repráků. Proč? Protože chce. Protože v tu chvíli je to ona. A abych pravdu řekla, dost dobře ji chápu.
Dívejte se kolem sebe. Tančete. Protože to je nejlepší forma vyjádření svého já. Ukázat, kým jsme. Nebo jenom nabrat energii, sílu a novou chuť. Vyčistit si hlavu.
Říkáš, že neumíš tančit? Tak nepřemýšlej. Nech se ovládnout rytmem. Víc nepotřebuješ...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Clarett Clarett | Web | 8. prosince 2010 v 14:28 | Reagovat

To byl krásný článek. :) Dýchala z něj radost a vidím, že o tanci opravdu něco víš. :)
A moc ti děkuji za komentář ke kapitole, povzbudil mě. :)

2 D. D. | Web | 10. prosince 2010 v 17:50 | Reagovat

První odstavec -> epes!  Ostatní -> hmmm :D Mě tanec nikdy moc nebral, protože na pohyb jsem poleno. Né vyložené, ale nijak v něm neexceluji. Ale v obchoďácích poskakuju do rytmu! :D :D

3 Chiara Chiara | Web | 12. prosince 2010 v 16:20 | Reagovat

Krásné!

Ps.: Nádherný blog

4 Hráblík=) Hráblík=) | Web | 14. prosince 2010 v 12:08 | Reagovat

Krásný! :)
To já když poslouchám hudbu bych tancovala :D Ale já netancuju já tanec napodobuju :D :) Jsme anti tanečník :D

5 martnka martnka | 23. prosince 2010 v 21:47 | Reagovat

veselé vánoce ewilko moje:-*

6 Tess Tess | Web | 9. ledna 2011 v 16:27 | Reagovat

Ty jo, Ewil, netušila jsem, že ještě žiješ. Možná to byl účel... Možná jsem tě neměla najít, že jo? Třeba jsi se skryla před všemi starými lidmi... sakra, promiň. :D No ale, když už tu jsem, tak tě chci aspoň pozdravit a říct ti, že jsem ráda, že jsi tu ještě taky. :)

7 bigbiz bigbiz | Web | 15. ledna 2011 v 19:46 | Reagovat

Já jsem taky rád, že jsem znovu našel tvůj blog. Narazil jsem na něj náhodou, když jsem četl 85. příchozí na blogu AK a jsem moc rád, že tě přijali.

8 Maya Luthrell Maya Luthrell | 21. ledna 2011 v 19:37 | Reagovat

Souhlasím s tebou jako snad ještě s nikým. Netuším, jak mi tenhle článek mohl uniknout, ale stalo se a mě to mrzí, protože tanec miluji...
Miluji to, jak dokáže urvat celé mé srdce a emoce a nejvíc zbožňuju, když tančím s někým, koho mám ráda a splýváme při tom v jedno.
Bez přetvářky, bez masek, prostě jenom jako my samotní
Už to bude skoro rok, co jsem musela skončit ze stejných důvodů jako ty a je to... smutné. Naštěstí ve mně ten oheň žije dál a vidím, že v tobě taky.
Udržuj ho v sobě a nedovol mu vyhasnout
Maya

9 Ewil Ewil | 22. ledna 2011 v 9:16 | Reagovat

[8]: Teď s tebou souhlasím zase já. Tanec je otevření sebe sama a kdo se ummí dívat, ale skutečně dívat a prožívat ten okamžik, tak si toho všimne.
Je mi líto, že jsi musela skončit, Mayo. Upřímně. Protože si pamatuju, když jsem našla tvůj blog a prolistovávala články, tak první moje kroky vedly do rubriky o tanci. Každopádně nic se neděje jenom tak a šance tu je pořád a ty se jí drž, případně ji chytni za pačesy, kdy to jenom půjde :)
Oheň je a bude. Plamenem zůstávám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.